Dodger Lane (Peter Sellers) se svými dvěma kumpány Jelly Knightem a Lennie Pricem právě naplánoval velkolepou loupež diamantů za celé dva miliony liber! Má to ale jeden malý háček - všichni tři pánové obývají společnou celu ve vězení Huntleigh a mají být propuštěni až den po plánované akci. Jaké by to ale bylo výtečné alibi, dostat se ven o něco dřív a zase se pak nepozorovaně vrátit! Teď už jenom vymyslet, kudy z basy ven...

Láska, smích a sumo. Proč se otravovat s hubnutím, když se můžete dát na zápasení? Poznání, k němuž dojde čtveřice kamarádů, otevírá množství komediálních situací, ale upozorňuje i na společenský tlak vyvíjený na lidi s nadváhou. Snímek bere sumo jako prostředek uznání i revolty v hubeností posedlé společnosti a sport jako takový ukazuje coby cestu k vyrovnání se s osobními problémy. Pomůže sumo hrdinům ke zlepšení jejich společenské situace a nastolí v jejich rozháraných životech klid? Každá z postav si nese svá tajemství i osobnostní specifika, díky nimž film budí zájem, smích i napětí. Tvůrci dokážou zužitkovat každou nahrávku na vtip a diváky baví pády ze židlí, komickými kontrapunkty i slovními výměnami. Přestože se nebojí žertovat ani o otázkách smrti a za protagonisty si volí hrdiny s nadváhou, nikdy své téma nezneužívají pro pošklebování. A navzdory pochopení pro situaci hrdinů je nevykreslují ani s falešným soucitem.

Adolf Hitler byl bezpochyby nejkrutější vůdčí osobnost nacismu, ale nebyl jediný. Tento dokument rekonstruuje příběhy o zločinech, které páchali Paul Joseph Goebbels a Hermann Wilheim Göring, a to až na Norimberském procesu proti válečným zločinům provedených mezi lety 1945 a 1946.

Drama skutečného osudu slovenského Žida Martina Friedmanna za druhé světové války. Talentovaný fotbalista z rozvětvené rodiny si zpočátku neuvědomuje blížící se nacistické nebezpečí a dobrovolně se vydává do pracovního tábora v Seredi, kde mu kamarád Fred zařídil místo ve fotbalovém týmu. Další cesta zavede Martina také do plicního sanatoria, do kláštera i k partyzánům, své židovství na mnoha z těchto míst musí zapírat. Snímek předkládá příběh mladého muže, který unikl smrti ne díky svému hrdinství, ale díky štěstí a fotbalovému talentu. Epizodická struktura filmu zachycuje všechny významné mezníky Martinova válečného období a soustředí se zejména na základní linii jeho touhy po přežití.

Ďalší anglický film amerického režiséra, kedysi vyhosteného z Hollywoodu pre svoje pokrokové názory. Psychologická dráma. Mladý študent ide na náštevu k svojmu profesorovi, ale nešťastnou náhodou zahynie pri autonehode. Prostredníctvom prepracovaných retrospektív sa diváci postupne dozvedajú osudy jednotlivých postáv. Profesor mal komplikovaný milostný pomer s jednou študentkou, ktorý nečakane končí práve kvôli tejto tragickej príhode. Napätím nabitý život vyšších anglických kruhov v starobylom Oxforde už nieje pre zúčastnených tým, čo pred onou nešťastnou udalosťou, napriek tomu sa profesor rozhodne vrátiť k zdanlivo domáckej idylke svojej rodiny.

Už od pěti let byla hudba pro Stefana Nardiniho vášní. Absolvoval konzervatoř a pak se stal celkem úspěšným nezávislým punkrckovým muzikantem. Jenže to je všechno dávno – teď už patří titulní stránky časopisů jiným. Najednou je mu šestatřicet a začíná bilancovat. A není na tom zrovna moc dobře. V jeho kapele hrají o generaci mladší chuligání. Nemá ani postel, kde by se mohl vyspat, dokonce ani přítelkyni. Zbývá mu už jenom kytara a staré auto s věčně zaseknutými dveřmi. A tak je načase vrátit se k rodině, o které léta nevěděl a popřemýšlet, co dál.

Skupina přátel z vyšší společnosti by ráda společně pojedla, toto banální přání se však ukáže jako nesplnitelné. Hosté se sejdou, popíjejí, konverzují, ale ke společnému jídlu nikdy nedojde – a události, které jej maří, jsou čím dál tím bizarnější. Spletitý, hravý příběh graduje v absurdním, snovém finále.
Na základě této groteskní zápletky Bunuel se zlomyslným humorem analyzuje povrchnost společnosti i její ideály, přičemž nešetří církevní hodnostáře, vrcholné politiky, revolucionáře, vojáky ani aristokraty. Směšnotrapná společenská faux pas v nejvážnějších situacích umocňují satirický náboj filmu. Režisér nabízí pohled do podvědomí znuděných snobů – komické scény střídají zdánlivě nesouvisející situace a pro Bunuela typické absurdní snové sekvence. V duchu surrealistické hry jsou akcentovány motivy snu, sexu a smrti. Hlavní postava (velvyslanec jihoamerického státu, vydělávajícího peníze na výrobě a pašování drog) umožnila režisérovi vyjádřit určitou dobovou levicovou angažovanost, většina kritizovaných společenských nešvarů je však aktuální i dnes.
 

Komedie Mike Newella z divadelního prostředí, kde mladá dívka Stella Bradshaw (Georgina Cates) propadne kouzlu bezcitného režiséra Mereditha Pottera (Hugh Grant), který ovšem o její city nejeví zájem. Stella mezitím prožívá svůj první sexuální románek s největší hvězdou představení O'Harou (Alan Rickman) a zjišťuje, co to znamená být herečkou.

Drama francouzského válečného zajatce ve Východním Prusku, jemuž se lidé vyhýbají, a který hledá útočiště ve světě dětí a zvířat. Obyčejný chlapec vyrostl ve zvráceného netvora. Dvanáctiletý, stále odstrkovaný a ponižovaný Abel se mstí. Pouhou myšlenkou založí požár nenáviděné školy. Od té chvíle ví, že může ovlivňovat osud: „Ten den jsem pochopil, že osud je skutečný, že má magické schopnosti, a že je na mé straně". Abelovým světem zůstávají děti. A tak přijde obvinění ze znásilnění malé dívenky. Ale on přece „jen" fotografoval tu malou, krásnou princeznu. Historie mu dává další šanci. Místo vězení přichází válka. Je rok 1939 a přicházejí „vyvolení" - jednotky SS. Ve službách důstojníků 3. říše, včetně Hermanna Göringa osobně, roste jeho historický význam. On, v sedle svého koně, doprovázen čtyřmi dobrmany, vyhledává budoucí elitu německého národa - děti na převýchovu. Na odporu nezáleží, jen je přived, nedej na to, že ti říkají netvor. Pouze ty rozhoduješ... Klíč k nevšednímu příběhu muže, jenž zůstal věčným dítětem poskytne napůl pohádkový charakter předlohy, jenž nahlíží fenomén nacismu a jeho manipulace s vědomím mas v souvislosti s germánskou mytologií.

Přelom devatenáctého a dvacátého století - období velkých sociálních změn - postihl také proslulé pařížské nevěstince. Uzavřenému světu, v němž se na jedné straně nabízela krása a potěšení ale i ponížení a bolest, hrozil zákaz. Francouzský režisér Bertrand Bonello vyšel v příběhu o „vzpomínkách z nevěstince“ ze současné sociologické studie o pařížských „domech lásky“ na přelomu století. Filmový obraz prostitutek a jejich zákazníků zbavil lechtivého a povrchního pozlátka, který nahradil o poznání živočišnější atmosférou. Do popředí se dostávají autentické osudy dívek, jejich rivalita i přátelství, ale i dobové volání po obratu k rádoby humánnější společnosti.

Pozoruhodná devítka žen se řízením osudu schází v jednom gynekologickém sanatoriu, přičemž je pojí jediné – dlouhodobé potíže při těhotenství. Každá je z jiného kouta země, každá má rozdílné sociální postavení. A přesto se tyto ženy spřátelí a začnou tvrdé realitě čelit solidárně společně. Snímek natočila Mariantonia Avatiová, dcera známého producenta Pupi Avatiho, námět k filmu pak sepsal její manžel Tommaso.