Příběh nás zavádí do období francouzské revoluce, kdy proti republikánům a jejich přívržencům povstali zastánci krále. Události v zemi nabírají rychlý spád. Privilegia aristokracie byla zrušena, a v roce 1789 bylo vydáno „Prohlášení práv člověka a občana“. Majetek katolické církve je zabaven, a vznikají francouzské departementy. Král Ludvík XVI. uprchl do Varenne, kde je začas zajat, a v roce 1793 popraven. V té době povstali na západě země proti republice Šuani. Philippe Noiret hraje hraběte de Kerfadeca, který je příslušník šlechty, členem Šuanů. Kolem něj se shromažďují lidé mu oddaní a zastánci monarchie.Ovšem i mezi jeho blízkými se najdou lidé, kteří smýšlí naopak, a jsou pro republiku, jako třeba Tarquin – Lambert Wilson, který je proti útisku a vládě šlechty a domnívá se, že by si měl lid konečně vládnout sám. Céline, kterou Kerfadec vychovával se zmítá mezi láskou a politickými ambicemi dvou mladých mužů – Auréla, šlechtice tělem i duší – Stéphane Freiss a Tarquina oddaného republikána. Ovšem v zemi bojují po boku roayalistů i šuani sedláci - partyzáni z Bretaně, a s nimi celý vzbouřený department Mayenne. Množí se vzpoury a spiknutí roajalistů, a proti nim tvrdě zasahuje národní garda...

V dokumentu jsme tváří v tvář s Alainem Cavalierem v jeho dvoupokojovém bytě, jen s kameramanem jako svědkem. V intimním prostředí filmař odhaluje tenké žárovkové vlákno s odkazy jeho práce. Hledání stop jeho hereckého tajemství vede k Romy Schneider, Alainu Delonovi, Catherine Deneuve a Catherine Mouchet.

Geirrovi je třiatřicet. Před dvěma lety měl autonehodu, od té doby nemůže chodit a je impotentní. Jeho žena Ingvild, ve snaze zachránit manželství v krizi, pozve na delší návštěvu skupinu tělesně postižených, které vede agilní psycholožka Tori. Dosud sebedestruktivní milovník Johnnyho Cashe a válečných filmů se vzbouří proti nevítané invazi „pozitivní“ energie a za pomoci místy až brutální upřímnosti se pokusí ovládnout situaci. Uvnitř zánovního domu v poklidné čtvrti dochází během jedné noci k zúčtování s falešnou upřímností, dusivým soucitem a zdánlivě osvědčenými metodami léčby duše. Debutující režisér smísil známou formuli skandinávského psychologického dramatu o mezilidských vztazích se sarkasticky černou komedií syrového kvazidokumentárního vzhledu. Originálnímu tvaru přidává na atraktivitě hudební doprovod pro rockové fajnšmekry (Steppenwolf, Nina Simone či zmíněný Johnny Cash).

Tajemství staré tisíce let procitá v pařížském Louvru. Přízrak pocházející z doby egyptských faraónů náhle začíná terorizovat největší muzeum na světě chráněné technologií třetího tisíciletí. Nikdo zprvu netuší, že děsivé události v sídle francouzských králů souvisí s nedávným otevřením sarkofágu, v němž byla překvapivě zachovalá mumie vysokého starověkého hodnostáře. Lisa (Sophie Marceau) se zaplétá přímo do středu dění - fantom vstupuje do její mysli a stále více ji ovládá. Lisa získává nadpřirozené schopnosti a posedlost egyptskou mytologií. Sympatický mladík Martin se jí snaží pomoci, pustí se do studia hieroglyfů, tajemství záhrobního života i souboje s ničivou silou fantoma. Lisa mu stále uniká. V okamžiku, kdy Martin zjišťuje pravý stav věcí, dochází mu, že Lisin život visí na vlásku. Nerovný boj mocného přízraku a strážců Louvru zatím pokračuje. Dokud někdo nerozluští starodávné tajemství, nemají zřejmě šanci...

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...