Antikrist

Muž (Willem Dafoe) a Žena (Charlotte Gainsbourgová) se vášnivě milují. Černobílé záběry klouzavé kamery si vychutnávají jejich zaujetí sexem. Zároveň sledujeme krůčky dítěte, které se s nadšením blíží směrem k padajícím sněhovým vločkám za otevřeným oknem. Divák již tuší, jak tato scéna dopadne, a tragédie, která se dala snadno odvrátit, samozřejmě navždy změní životy Muže a Ženy. Žena zcela zkolabuje, Muž se snaží zachránit jejich manželství a ulehčit jejich utrpení. Navrhuje společnou terapii v odlehlém dřevěném srubu uprostřed lesů, které, k divákovu překvapení, jako by vystoupily z té nejhorší noční můry. V tu se mění i pobyt manželů a to, co mělo být jejich „rájem“, se stává tím nejhorším peklem. Oživlá příroda a zvrácená psychologie hrají velkou roli v tomto podivném experimentu – vrátí se Muž a Žena jako dvojice, nebo každý sám? Vrátí se vůbec? Jeden z nejkontroverzněji přijatých filmů letošního MFF v Cannes vynesl Charlotte Gainsbourgové Cenu za nejlepší ženský herecký výkon.

Pět překážek

V prvním dokumentu z dílny tvůrců manifestu Dogma 95 vyzval Lars Von Trier svého učitele, klasika dánského dokumentu Jorgena Letha, aby pěti různými způsoby natočil remake svého slavného filmu The Perfect Human (1967). Ve filmu, který je spíše soubojem plným zákeřných pastí, musí Leth využít všechny své filmařské zkušenosti a dostat se tak na samou hranici svých dovedností. Film se pohybuje od Kuby přes vykřičenou Bombajskou čtvrť, dobrodružnou animaci a digitální záznam á la Dogma 95 až k Lethovu současnému domovu na Haiti. Pět překážek je zábavný film, který se pokouší poukázat na principy tvorby jako takové a zároveň tematizuje vztah mezi sebezahleděným enfant terrible dánské kinematografie a jím vybranou otcovskou figurou.

Kdo je tady ředitel?

Bláznivá komedie, která zcela vystupuje mimo tradiční téma a styl Larse von Triera. Majitel IT agentury si vytvořil postavu imaginárního šéfa, ale když chce firmu prodat, nezbývá mu než najmout podřadného herce, který bude zaskakovat nejen při jednáních.

Evropa

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Idioti

Skupina lidí se shromáždí v domě na předměstí Kodaně, aby rozbili všechna omezení a představili „vnitřního idiota" v sobě.

Manderlay

V druhé části plánované americké trilogie, založené na motivu USA jako země neomezených možností, uvádí dánský enfant terrible Lars von Trier znovu na scénu postavu Grace - hrdinky svého předchozího snímku Dogville (Nicole Kidmanovou však vystřídala Bryce Dallas Howardová, známá z Vesnice M. Nighta Shyamalana). Grace a její otec se z Colorada počátku 30. let přesouvají do Alabamy, na starou plantáž jménem Manderlay, kde jsou konfrontováni s děsivou krutostí a nespravedlností otroctví. Není divu, že Grace nemůže zůstat stranou a rozhodne se zasáhnout. Ovšem s jakým výsledkem - pořádky udržované celá desetiletí se hroutí, ale osvědčí se výuka otroků demokracii?

Médea

Televízny film z dielne najvýznamnejšieho súčasného dánskeho režiséra Larsa von Triera vychádza z poznámok a scenára legendy dánskeho nemého filmu Carla Theodora Dryera, ktorý snímku nestihol zrealizovať. Film je osobnou interpretáciou antického mýtu, vzdáva hold legende samotnej, dielu Dryera i ére nemého filmu. Trierovi sa s minimálnym scénografickým arzenálom podarilo pretlmočiť nadčasový odkaz mýtu o Médei a o jej tragickom osude. Režisér preniesol dej z antického Grécka do doby temna na severe, kde nehostinná príroda poskytuje nádherné a ťaživé obrazy vnútorných stavov hrdinov legendy. Von Trier si za film vyslúžil Prix Jean D Arcy.

Melancholia

Melancholie dánského režiséra Larse von Triera vypráví uhrančivý příběh dvou sester (Kirsten Dunst a Charlotte Gainsbourg), z nichž ta mladší se zrovna vdává. Svatební veselí se odehrává na starobylém venkovském sídle a všeobecnou sváteční náladu zakalí náhlá hrozba v podobě rudé planety, která vystoupila zpoza slunce a s níž hrozí Zemi bezprostřední srážka. Režisér Trier je pověstný precizně gradovanou atmosférou s neočekávanými zápletkami i zvraty, které ústí do ještě neočekávanějšího konce. Pověstný je i náročným vedením herců – zejména pak hereček, z nichž se právě v Melancholii v hlavních rolích představí plavovlasá kráska Kirsten Dunst, známá například z velkofilmu Spider-Man či historického snímku Marie Antoinetta, a démonická Charlotte Gainsbourg, která omráčila diváky i kritiky svým suverénním herectvím v Trierově předchozím a značně šokujícím mysteriu Antikrist.

Nymfomanka, část I.

Snad dosud nejkontroverznější film jedné z největších současných režisérských osobností – enfant terrible světového filmu – představuje poetický i odvážný příběh jedné ženy od jejího dětství až do věku 50 let, která se sama označuje za nymfomanku. Jednoho chladného zimního večera starší okouzlující mládenec Seligman najde na ulici pobitou ženu jménem Joe. Vezme ji domů do svého bytu, kde jí ošetří rány a zajímá se o její životní příběh. Když se Joe rozhovoří, Seligman soustředěně poslouchá a v osmi kapitolách postupně proniká do opojně rozvětveného a mnohostranného příběhu jejího života plného různých vizuálních asociací a citových incidentů. Trierův snímek je komplexní dílo, které zobrazuje životní příběh Joe a ženskou i lidskou sexualitu jako takovou z mnoha stran. Kromě Trierovy herecké múzy Charlotte Gainsbourg se ve filmu objevují i další špičkové herecké osobnosti jako Stellan Skarsgard, Shia LaBeouf, Willem Dafoe, Jamie Bell, Udo Kier či Uma Thurman. Čtyřhodinová otevřená studie sexuality a reflexe světa bez lásky je rozdělená do dvou částí. Toto je její první díl.

Nymfomanka, část II.

Otevřená studie ženské sexuality podle kontroverzního dánského režiséra Larse von Triera pokračuje druhým dílem, neméně kontroverzním a šokujícím, jako byl ten první. V téhle části se divákům odkryje temnější stránka života už dospělé Joe a dovíme se, co předcházelo jejímu příchodu ke Seligmanovi.
prosinec 2017
PÚSČPSN
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
leden 2018
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31